Vánoce jsou pro mnohé příležitostí se dosytosti najíst a hodit starosti za hlavu. Hoduje se a dobrého jídla a pití má být dostatek. „Kdo na Vánoce vstane od stolu hladový, ten bude po celý rok trpět hladem,“ tvrdí německé úsloví.
Slavnostní menu ve středu Evropy
Samotná ryba se v evropském vnitrozemí ujala až ve 20. století. Jednalo se o víceméně sladkovodní ryby, jako jsou kapr, štika, sumec, lín nebo candát. V českých a slovenských zemích nebyly a nejsou výjimkou ani mořské ryby – treska nebo sleď. Tradiční byl a je stále samozřejmě kapr připravený v trojobalu a dozlatova osmažený na pánvi s bramborovým salátem. S kaprem bývá spojována řada pověr a tradic. Děti jsou vždy nadšeny, když zjistí, že ve vaně je kapr a nemusí se koupat. A někdy dojde i na pouštění kapra na svobodu, což může být pro malé ratolesti také kýžený zážitek. Zajímavá je také symbolika kapří šupiny, která prý tomu, kdo si ji vloží do peněženky, zajistí dostatek peněz.
Ryba na štědrovečerním stole se v minulosti týkala pouze zámožnějších a aristokratických rodin, kdy sváteční menu sestávalo z více chodů. V Čechách sice v 15. až 16. století měly tento velký den kapra na stole i chudší vrstvy, ale události po 17. století tento zvyk bohužel udusily. Třicátá léta 20. století zaznamenala jistý rybí boom a štědrovečerní ryba se nejprve vrátila do měšťanských a úřednických domácností a tento návrat se dále rozšiřoval i mezi ty chudší.
V každé zemi je to jinak
Tak třeba v Německu to mají trochu jinak, ačkoliv ryba také nesmí chybět. Bývá ale často doplněna husou, masovou roládou a zaječí pečínkou a samozřejmě je tu nepostradatelný bramborový salát s uzeninou. Němci v Bavorsku si oblíbili konšelskou mísu s plátky vepřové pečeně, uzeného masa, pečené kachny, husy nebo krůty a kousky klobás. Ve Francii v důsledku církevního nařízení týkajícího se postu bývají lidé při vánočním stravování střídmější a nesmí chybět polévka. Ve Středomoří vévodí samozřejmě ryby ze slaných vod a plody moře. U Portugalců je častá sušená treska na mnoho způsobů a po půlnoci se zpravidla doplní vepřovou nebo králičí pečení. V Itálii jsou typické velké večeře, kde nesmí chybět pečená ryba. Ve Španělsku si na sváteční večer pochutnávají nejen na rybách, ale i na mlžích a chobotnicích. Zatímco Chorvati a Srbové připravují vánoční pečínku z vepřového nebo skopového masa, rumunský Štědrý večer se odehrává ve znamení zabíjačky. V Anglii se ujal krocan s věncem uzenek a kaštanovou nádivkou. Také ve Skandinávii si rádi dají rybu, zvláště tresku, ale třeba v Dánsku pořádají zabíjačky nebo se potěší husičkou.
A pivo teče proudem
Ve skandinávských zemích si lidé vždy potrpěli na obřadné pití piva v době vánočních svátků. V minulosti se tradovalo, že kdo pil opojný nápoj, otevíral se bohům a přivolal si tak dobrý další rok. Tento zvyk se přenesl i do časů, kdy se ujalo křesťanství. Na pití obřadního piva byly určeny slavnostní nádoby, které se dědily z generace na generaci. Jedna nádoba na svátečním stole vždy byla připravena pro anděla a nesměl ji nikdo vypít. Tradice vánočního pití piva se v těchto studených státech udržela dodnes. Dokonce ani tradiční návštěvy rodin spojené s ochutnáváním tohoto nápoje nevymřely.
A nesmíme zapomenout na jedinečný anglický christmas pudding, do kterého hospodyně dávala vždy, co dům dal. Dalo by se říct, že je to jakási kaše, při jejíž přípravě jsou všichni členové rodiny povinni přispět svým dílem při míchání hmoty. Základ tvoří hovězí lůj, mouka, chlebová strouhanka, ovoce, mandle, rozinky, cukr, koření a alkohol. A každá hospodyně má své vlastní tajemství, jak jej vylepšit, a střeží si ho jako oko v hlavě. Když se vaří v Anglii tento moučník, je to jako když pejsek a kočička vařili dort. Otázkou je, zdalipak strávníky bolí břicho jako psa v Čapkově známé pohádce.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Vánoční písně a kolik každoročně vydělávají. Zisk z tantiém tradičně mívá několik nul.
