Edith Piaf a kolaborace. Jezdila za války do koncentračních táborů pomáhat Němcům, nebo Židům?

Francouzská šansoniérka s nezaměnitelným hlasem Edith Piaf neměla snadný život. Prošla si nesnadným dětstvím, prostitucí a závislostmi
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

První píseň, kterou uměla nazpaměť, byla Marseillaisa. S kamarádkou Simonou Bertautovou si vydělávaly na živobytí jako pouliční umělkyně, a když se později Edith Piaf proslavila, jeden příběh o ní vypráví, že svoji popularitu využila pro pomoc Židům k útěku. „Za svou svobodu vděčím Edith Piaf,“ odhalil jeden z vězňů nacistického lágru.

Zpívala na ulici a pro svět ji objevil majitel nočního klubu Le Gerny’s, Louis Leplée. Dostala přezdívku La Môme (Vrabče) a na pódiu vystupovala pouze v černé. „Vždycky našla něco, čemu se zasmála. Ráda se účastnila večírků, jedla, pila a tančila. Jako umělkyně zkoumala smutek a tragédii lásky, ale ve svém soukromém životě byla plná radosti,“ tvrdí životopisec Bernard Marchous.

Mise v koncentračním táboře

V roce 1944 Edith Piaf navštívila německý koncentrační tábor a díky falešným pasům, které sem tajně doručila v kufru s dvojitým dnem, se podařilo uprchnout 120 vězňům. Měla promluvit před trestanci, což sice zpočátku odmítala, ale později souhlasila. Když dohovořila, poprosila o společnou fotku s vězni na památku. Po návratu domů fotografii zvětšila, vystřihla z ní 120 tváří a objednala falešné pasy. Do stejného koncentračního tábora se vrátila zazpívat a při autogramiádě vězňům pasy předala. Uprchlí vězni jí mohou poděkovat za svobodu a život.

Tato mise prý nebyla jediná. Navštívila údajně 11 táborů. Vždy, když zavítala do nějakého takového místa, využila tuto příležitost k tomu, že rozdávala nejen falešné průkazy totožnosti, ale i zásoby. „Rozdávala občanské průkazy, mapy a kompasy. Někdy se na její cestě objevili uprchlí vězni, kteří se vydávali za hudebníky,“ napsala o ní spisovatelka Carolyn Burkeová. Naneštěstí mise neměla dlouhého trvání, protože nacisti začali mít podezření.

Piaf jako „kolaborantka“

Po válce se bohužel naplnilo přísloví „pro dobrotu na žebrotu“. Vyšetřovatelé zabývající se válečnou kolaborací se pozastavovali nad jejími častými návštěvami v táborech. A tak je nenapadlo nic jiného než zpěvačku podezřívat ze spolupráce s nacisty. Předvolali ji, aby svědčila před tribunálem zaměřeným na francouzské umělce, a nařkli ji z účasti na nacistické propagandě. A aby toho nebylo málo, měla zákaz vystupovat ve francouzském rádiu, což značně ohrozilo její kariéru. Nic to ale neměnilo na tom, že první návštěvu v táboře podnikla pod nátlakem a druhou s cílem darovat uvězněným peníze a dopomoci jim k útěku.

Pravda je ve hvězdách

Falešnému obvinění zpěvačka čelila se ctí. „Snažila jsem se proniknout úskalími nacistické propagandy a zároveň si udržet důvěru francouzské veřejnosti,“ vyjádřila se Piaf. I přesto mnoho lidí o její nevině pochybovalo. Někteří ji dokonce nadobro odsoudili a nevěřili její obhajobě. Je možné, že příběh mise Edith Piaf v koncentračních táborech je pouze smyšlený. Některé zdroje se dohadují, že údajné cesty zpěvačky do Německa se vůbec neodehrály. Potvrdily se ovšem útěky vězňů z nacistických táborů díky falešným pasům. Kdo za tím vším stál, to už se asi nedozvíme. A hlavní je, že obvinění z kolaborace se nakonec nepotvrdilo a jméno Edith Piaf bylo očištěno.

Ať už ji vnímáme jako kolaborantku, nebo jako hrdinku, Edith Piaf je a navždy zůstane symbolem Paříže – městem lásky, hudby, ale i minulosti, která nepřestává fascinovat a provokovat. Její příběh nám připomíná, že i ty nejzářivější hvězdy se musely pohybovat v šedých zónách dějin.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Punková bohyně Debbie Harry: láska, drogy, rokenrol a zpívala dur i moll.